Cítit se jako doma

Dobrý podvečer.
               Tentokrát mám název článku vymyšlený ještě dřív než samotný článek, což se mi stává zřídka. Cítit se jako doma, to je věta, na kterou myslím poslední dva dny docela často. Snažím se to tu ve svém bytě a v novém pokoji trochu zabydlit. Není to úplně lehké. Zároveň mě ale to shánění různých doplňků i praktických věcí začalo hodně bavit. Jako bych si zařizovala už vlastní domácnost. :-) Denně najezdím tak 15, možná i 20 kilometrů, což není zas moc, ale na druhou stranu jsem předtím už hodně dlouho na kole neseděla, takže můj zadek docela trpí. :-) Včera i dnes jsem se totiž během dne vracela dvakrát domů. Vždycky něco totiž objevím, tak to popadnu a někam jinam se obložená tou věcí už nevydávám. Ty objevené poklady mi dělají  velkou radost.
               Abych vám situaci přiblížila.. Přišla jsem sem  a jediné, co tu v mém pokoji stálo, byla postel, malá šatní skříň, psací stůl a otočná židle. V kuchyni pak trouba a kuchyňská linka s prázdnými poličkami. Pro začátek to není vůbec špatné, je to vlastně takový nezbytný základ. Ale..jakmile tu začnete žít, zjistíte, že vám tu spoustu nezbytností chybí. Naštěstí jsem zjistila, že v IKUSU, což je něco jako náš brněnský Internatonal student club, se dá sehnat všelijaké nádobí a i další doplňky hlavně do kuchyně. Včera jsem se tam dostala těsně před zavírací dobou, tak jsem popadla jen věci namátkou, moc jsem nad tím nepřemýšlela. Dnes jsem měla delší chvíli.. a navíc, když jsem přišla před tu místnost, málem na mě vypadly krabice a různé tašky. Přibylo tam spousta rníčků, talířků, mističek, ručníků, povlečení, příborů.. prostě jsem si připadala, jako kdyby si celý Magdeburg vyklidil byt. Na včerejší informační schůzce nám říkali, že všechny ty věci jsou buď od studentů, kteří odjeli a nebo od starších lidí, kteří ty věci už nevyužijou. Mezi tou spouští od podlahy až po střechu jsem učinila skvělý objev. Našla jsem tam rychlovarnou konvici. Je sice už starší a má trochu na dně vápence, ale funguje!! Testla jsem ji tu u nás na bytě a konvice je úplně v pořádku. Jsem za ni strašně ráda, protože už mě nebavilo pořád si ohřívat vodu na čaj v hrnci.

Zde jsou mé úlovky. Ten ubrus s vázičkou jsem taky našla v oné kouzelné místnosti, odkud si každý může vzít, co mu padne do oka. Původně byl v kuchyni od barvy špinavý žlutý obrus, ten jsem vyhodila. V pozadí vidíte krásný kytičkový hrnec a mísa na ovoce je podle mě úplně nová, nikdy nepoužitá.

           Dneska odpoledne jsem se stavila v několika bazarech, ale neměli tam nic zajímavého. Až v jedné prodejně domácích potřeb jsem objevila žlutooranžový kryt na světlo. Trvalo mi dlouho než jsem našla někoho, kdo by mi ukázal, kde ho najdu. Složené mi připadalo spíš oranžové, ale prý až se to rozvítí, bude mít barvu žlutou. No nevím.. pořád mi připadá oranžové. Ale nevadí. Koupila jsem také čtyři polštářky za euro pade. Vzala jsem dva žluténa dva zelené. Abych aspoň měla tady na zemi kde sedět, když tu nemám koberec. Záměrně jsem vybírala barvy, které se budou hodit i ke mně do pražského pokoje. Abych si světlo i polštářky mohla odvést po Erasmu domů.

A tak to vypadá v mém pokoji.. Napravo mám ještě šatní skříň a vzadu za ní spoustu spoustu místa..

To je pro dnešek vše. Musím se připravit na salsa párty. Chtěla bych tu poznat nějaké erasmáky. Snad to pěšky stíham. Bez světla na kolo si v noci jet netroufnu.
Slibuju, že příště přidám i nějaké fotky přírody.  :-) Protože té jsem tu viděla už habaděj.