úterý 17. března 2015

Změny, které mě překvapily a německá buš

        Bohužel mě opustila múza pro psaní diplomky, a tak zkouším testnout, jak mi půjde psaní tady na blogu.
Nejdříve bych chtěla napsat, co se tu za posledních pár dní změnilo. Mám na mysli hlavně dobu, co jsem byla v Praze. Nevím proč, ale připadá mi, že se to tu mění každou chvíli. Kdo ví, jestli bude ještě existovat vůbec nějaký Magdeburg, až se sem přijedu podívat na podzim.
- V okolí kampusu Hochschule tu pokáceli několik stromů. Musely to být veliké stromy, protože jsou to pařezy jak kola od vozu. Chudinky stromy. Proč musely pryč? Když jsem tamtudy chodila, neuvědomila jsem si pořádně, kolik stromů tu mám v blízkosti. Až teď, když jich už nejmíň pět pokáceli, mi tu připadá poněkud prázdno.
- Zmizel monorail(ona lanovka, která jezdila v Elbauenparku). Zdá se mi to, nebo ne? Připadá mi, že odstranili nejen koleje, ale i ony sloupy, které ty koleje podpíraly. Že by i čistili ty sloupy? Pevně v to doufám. Snad tu lanovku nezrušili? Doufám, že je to jen nějaký optický klam a že všechno bude brzy na svém místě.
- Tramvaj 6. nestaví po zastávce na Elbauenpark/Messegelände a jede dál, i když před ní jela tramvaj č. 5. Jak to, že už nemusí přehazovat výhybku? Proč ten řidič nevylezl? Buď to nějak zautomatizovali, že řidič nemusí už opouštět kabinu, nebo řidič tentokrát zapomněl a tramvaj i přesto vjela na správnou kolej. Záhada! Budu to nadále bedlivě sledovat.

            Teď tu byl pár dní u mě na návštěvě Vašek. Bohužel jsem se mu nemohla moc věnovat, protože mě volala diplomka. I tak jsme trochu popovídali a v sobotu jsme podnikli ještě s dalšími lidmi mega výlet. O tom bude samostatný článek. V pátek jsem se k Vaškovi přidala jen na kratší vycházku. Chtěla jsem mu ukázat, jak se loví keška. Prý ještě nikdy žádnou neulovil. Vyrazili jsme do Biederitzer Busch. Objevili jsme úžasné místo pro letní pikniky a grilovačky. I přespat by se tu dalo. Děti se tu na hřišti určitě vyřádí. Je tu pro ně připraven i okruh se stanovišti, kde se naučí rozeznávat stromy, ptačí budky apod.. Tentokrát tu ale nebyla ani noha, což nám vlastně vyhovovalo. Keš se totiž schovávala v přírodním plotu vytvořeném z větví. Dala nám chvíli zabrat, potvůrka.

To je ona buš. Mně to teda moc bušovitě nepřipadá... co vám? Takové pohublé tyčky...


Vašek asistoval, ale já ji našla jako první! ;)
Krásná to krabka, no ne?


A dokonce jsem se svezla trabantem. 


 Nevěříte? Stačí nastoupit. :-)


A to vše jen necelé 2 kilometry od mého domu!

Žádné komentáře:

Okomentovat