úterý 11. listopadu 2014

Moje první magdeburgské Vánoce

Ahoj,
                 už jsem pár dnů nenapsala žádný článek. Důvod byl jediný- víkend jsem strávila doma v Praze, a tak nebylo proč sem psát. Nyní jsem už opět v Magdeburgu a ani nevíte, jak jsem ráda, že mám větší část tohoto dne už za sebou. Dneska jsem měla onen referát na Wallensteina. Připravovala jsem se na něj několik týdnů, ale doma v Praze jsem ho kromě vytištění neřešila. A jak to dopadlo?
                Docela dobře. Snad ty kredity za předmět dostanu. Ani nepotřebuji žádnou známku, stačí, když mi Geschichte und Literatur přispějí do mé nezbytné sbírky kreditů. Žádný technický problém se nekonal, prezentace mi fungovala tak, jak měla. Akorát jsem si zezačátku popletla "Abend" a "Morgen", a tak jsem všem popřála v 9 hodin ráno dobrý večer. :) Naštěstí jsem si to vzápětí uvědomila, a tak jsem se to ještě pokusila napravit. V mluveném projevu jsem měla určitě tisíc chyb, ale pokaždé se mi ulevilo, když jsem přibližně vyjádřila to, co jsem chtěla. Prezentaci jsem naštěstí měla bezchybně, tu mi opravila má německá kamarádka Katha. Bylo docela těžké odpovědět na otázku na konci referátu. Nikdo z posluchačů se na nic neptal, ale samozřejmě naše lektorka se mě optala. Musela jsem hodně pátrat v hlavě, ale stejně jsem asi moc dobře neodpověděla. Vždycky se děsím otázek, které pokládají učitelé. Ale to je i na MU v Brně. A vím, že nejsem jediná, kdo se modlí, aby se ho učitel při referátu na nic neptal. Prezentaci mám ale za sebou a prý kdyby mě měla lektrorka oznámkovat, dostala bych jako nerodilý mluvčí známku 1,7. Což je dobrý výsledek.. něco jako u nás B+. Tady na univerzitě prý mají známkování následující: 1-4 prospěl(čím nižší číslo, tím je to lepší), 5 neprospěl. Jinak na základní škole je stupnice 1-6. U nás v Brně zas máme písmena A-F. Nevím, co je lepší. Je to prašť, jako uhoď. Jsem jen ráda, že nemáme na MU známky 1-4. 1-3 prošel a 4 neprošel. Když máme známky až do Fka, je to přeci jen větší rozmezí a učitel má na výběr víc možností. Já ale stejně hraju jen na zelená políčka. Když je vše zelené, tak jásám. Známky už moc neřeším. I když i takové A a B dost potěší. Záleží ovšem i na předmětu. Někdy je předmět tak těžký, že jsem hrdá i na to, že mám za Dé.

       Kromě Geschichte und Literatur jsem měla Kultur, Transfer, Intermedialität, kde jsme se bavili o hlasu, který slouží jako nástroj pro komunikaci s Bohem, probírali jsme několik středověkých básníků a debatovali jsme nad pár středověkými obrázky. Připadá mi, že každou hodinu bereme něco úplně jiného, asi je to tím, že se nám střídají učitelé. Je to zvláštní, nikdy jsem se nesetkala s tím, že by výuku měli na starosti dva lidi. Tady v Magdbeurgu mají napůl rozdělenou výuku dva učitelé hned ve dvou předmětech, na které chodím.

        Když jsem včera dorazila domů(cesta z Prahy nám trvala autem pouhé 3,5hodiny!), našla jsem ve schránce pohled od Pavla. Píše až z dalekého Portugalska. Přála bych si strávit na podobném místě u moře a majáku aspoň jeden den. Pohled mě moc potěšil. Děkuju Ti, Pavle. :) Dneska jsem objevila schránku přecpanou čtyřmi balíčky. Jen tak tak se tam všechny vešly. Připadám si jako o Vánocích. Taková malá příprava na rozbalování dárků. Rozdíl je jen v tom, že tyto balíčky jsem si nadělila sama. Jsou to knihy, které budu číst k diplomce. V knihovnách tady v Magdbeurgu jsem je totiž nenašla, a tak přišel na řadu Amazon a starší výtisky z antikvariátů.


To jsou ony.




Za chvíli pojedu na zumbu, tak se prozatím loučím. 
Báječná zpráva: Mám tu kytaru! Takže už můžu cvičit. Momentálně se učím na kytaru zahrát píseň Cesta od skupiny Kryštof.




2 komentáře:

  1. Cestu zbožňuju! Tak trénuj, ať mi ji pak můžeš zahrát :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak z toho znamkovani jsem celej tumpachpvej... Já vždycky dostal za 5 a byli to vyrizené hehehe :)

    OdpovědětVymazat