čtvrtek 2. října 2014

Příroda v Herrenkrugu

Zdravím vás, moji milí,
          v tomto článku bych se chtěla věnovat přírodě, procházkám a vyjížďkám, které jsem tu dosud v Magdeburgu podnikla. Není jich moc, ale i tak na mě okolí udělalo veliký dojem. Musím se zároveň přiznat, že jsem ještě nebyla tak úplně v centru města. Viděla jsem jen horní část centra, která je u univerzity, nicméně mi ještě velká část zbývá. Plánuju ji obhlídnout příští týden.

Cestou do centra přes Elbe.


Die Johanniskirche


              V neděli jsem se dopoledne šla projít po okolí a nedalo mi to, abych nezavítala na druhou stranu Breitscheidstraße, kde jsem první den bloudila. Vzadu jsem zahlédla běžce, jak zahnuli do houští po nezpevněné cestě. Zajímalo mě, kam to vede. Tušila jsem, že tu poblíž staví vlak. Je totiž občas slyšet až ke mně do pokoje. Ignorovala jsem ceduli Soukromý pozemek, jako ji ignorovali běžci. Zanedlouho jsem došla k podchodu. Nahoře byly koleje. Všude kolem to bylo docela zarostlé, prošla jsem malým hájkem a přede mnou se rozprostřelo obrovské golfové hřiště. Pár chlapíků tam za sebou vláčelo tašky na golf.



  Zdánlivě nekonečná cesta..





Za tím plotem bylo to golfové hřiště. Kolem jsou cyklostezky. Potkala jsem spoustu rodinek na nedělním výletu.


O pár set metrů dál jsem spatřila ohradu s koňmi. Měli takové dlouhé čelenky. Pak mi postupně docvaklo, že je mají schválně tak dlouhé, aby jim nelítaly mouchy do očí.


Když jsem zašla ještě dál, objevila jsem velkou koňskou farmu. A všude kolem mě pastviny. To bych tu vážně slabých 15 minut od mého bytu nečekala!!


Ještě dál jsem narazila na golfový klub. Mají tam svojí základnu. A pak jsem pohlédla na mapu a překvapení nebralo konce. Za tím klubem začínal další obrovský park, který má  x hektarů. Tam jsem už nešla, ale řekla jsem si, že se do toho parku určitě brzy podívám. Raději ale s kolem. Jinak bych se v něm uchodila. :)



Cestou zpátky mě zaujala tato tramvajová zastávka. Myslím, že původně to bylo vlakové nádraží a že ho předělali. Pěkná budova.. mohlo by se v ní i tančit.


Na zpáteční cestě jsem si sedla u podchodu na zídku a chvíli si četla. Sluníčko pálilo a mně se vůbec nechtělo vrátit mezi čtyři zdi.

Odpoledne jsem podnikla jednu kratší vyjížďku na kole. Už dopoledne jsem se sháněla po obchodě, ale na žádný jsem nenarazila. Napadlo mě se teď zeptat dvou pejskařů. Bohužel se potvrdilo to, co jsem tak trochu čekala. Nejbližší je tu Penny. A ode dneška už vím, že i tam nepřijímají VISA kartu. :-/ Divné.
 
Projela jsem se i podél řeky, je to pěkná cyklostezka. A někteří cyklisté jsou pozorní. Když jsem náhle zastavila(abych udělala tuto fotku), zastavil taktéž přede mnou nějaký pán a ptal se, jestli se mi něco nerozbilo na kole. Uklidnila jsem ho, že "alles ist in Ordnung".  
Cestou do Penny jsem tu objevila aquapark. Mám ho tak 10 minut na kole od svého domu. Paráda. Je to velká špičatá věž a vedou z ní dva tobogány. Určitě tam někdy zajdu. Samotné se mi tam ale zatím nechce. Také je tu tzv. Jahrtausendturm a Elbauenpark. Tam je ale vstup zpoplatněn. Nicméně bych se tam chtěla podívat taktéž příští týden.. dokud bude hezky a dokud nebudu mít školu. 



2 komentáře:

  1. Vypadá to tam moc hezky, jako někde na venkově. A jsem překvapená, že tam ještě máte úplný léto, tady už je všechno mnohem víc zbarvený.
    Těším se na další příspěvky, moc mě baví je číst! A snad se brzo dostanu i k tomu, abych Ti odpověděla na mail :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky si tu připadám jak na venkově. Jsme tu na konci světa. :) Ale když má člověk kolo, dostane se všude celkem rychle.
      Na Tvůj mail se moc těším!

      Vymazat